Kam v Třeboni, aneb co je za humny

TŘEBOŇSKÉ NÁMĚSTÍ

Třeboňské náměstí obklopují měšťanské domy v renesančním a barokním slohu s původními loubími. Za povšimnutí stojí barokní Mariánský sloup a renesanční kašna uprostřed náměstí, na dolní částí pak dům U Bílého koníčka z roku 1544 a 31 m vysoká radniční věž z roku 1638, ze které je nádherný pohled do okolí Třeboně.

ZÁMEK TEBOŇ

Renesanční zámek se nachází na místě, kde stával původní panský dvorec. Prošel následně proměnami na tvrz a později kamenný hrádek, o němž se zachovaly první záznamy z roku 1374. Roku 1562 zasáhl hrad požár, který se rozšířil z hořícího města. Tehdejší majitel panství Vilém z Rožmberka proto zahájil přestavbu hradu na renesanční zámek a další majitel panství Petr Vok ji dokončil. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Po válce v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.Třeboňsko - krajina a lidé - stála expozice a návštěvnické centrum. Nově otevřená expozice přistupnou formou poskytuje domácim i zahraničním návštěvnikům informace o historických, kulturnich a přirodnich zajímavostech regionu Třebonsko.V současné době je na zámku k vidění stálá expozice Třeboňsko - krajina a lidé, která přistupnou formou poskytuje domácim i zahraničním návštěvnikům informace o historických, kulturnich a přirodnich zajímavostech regionu Třebonsko..

Zámek je pro veřejnost otevřen od dubna do října denně kromě pondělí. Tel. 384 721 193.

SCHWARZENBERZSKÁ HROBKA

Po příjemné půlhodinové procházce po hrázi rybníka Svět (vybudován v letech 1571 až 1573 Jakubem Krčínem z Jelčan) se dostanete k hrobce rodu Schwarzenberků, jedné z architektonicky nejpozoruhodnějších památkových staveb Jižních Čech. Je postavena v novogotickém stylu. O její výstavbu se zasadila kněžna Eleonora Schwarzenberková, výstavba probíhala v letech 1874 - 1877. V kryptě je uloženo 26 příslušníků schwarzenberské rodiny. Hrobka je pro veřejnost otevřena od dubna do října denně kromě pondělí. Tel.: 384 722 683.

KOSTEL PANNY MARIE KRÁLOVNY A SV. Jiljí

Kostel je postaven v gotickém slohu, zvláštností je jeho dvoulodí. Stěny jsou zdobeny freskami z 15. století. Na hlavním oltáři jsou deskové obrazy z roku 1400 od proslulého Mistra třeboňského oltáře. Z téže doby pochází i půvabná socha třeboňské Madony z opukového dřeva. Kostel bývá otevřen pro turisty v letních měsících.

Pro skupiny je možné objednat prohlídku na tel. 384 72 23 90.

 

Augustiniánský klášter

Kostel sv. Jiljí s vysokou věží dominuje souboru budov někdejšího augustiniánského kláštera, založeného Rožmberky v roce 1367. Klášter poznamenal dějiny města a zařadil se k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu. Rožmberská nadace byla neobyčejně velkorysá, jmění kanonie však rostlo i obratnou hospodářskou politikou a odkazy. Se stavbou nového konventu se započalo současně se stavbou kostela a v roce 1369 už zřejmě pokročily práce na budování ambitu. Na severní straně kostela byla zbudována i jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou (foto vpravo dole), uchovanou v téměř neporušené podobě. Každé ze čtyř křídel ochozu má kromě klenebních polí pět polí vlastních. Všechny čtyři stěny obrácené do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. Takto vzniklá okna jsou členěna třemi pruty a jejich závěr je vyplněn bohatou kružbou trojího druhu. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení.

Na jižní straně nádvoří, rozkládajícího se před konventem, postavil Petr z Rožmberka dům s kaplí v patře, která svým tělem vybočovala do dvora. Byla zasvěcena sv. Vincenci a je připomínána již v roce 1380. Ostatní budovy na nádvoří kláštera jsou převážně z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století. Zrušení kláštera v roce 1785 ukončilo dobu jeho opětného vzestupu.

V blízkém městském parku je umístěna barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena roku 1723 u zámku v Hamru u Veselí nad Lužnicí a do Třeboně přenesena Schwarzenbergy v roce 1835.

 

TŘEBOŇSKÝ PIVOVAR

Pivovar je písemně doložen poprvé k roku 1379, ale pivo se vařilo již předtím.

Historicky nejstarší zařízení na výrobu piva v Třeboni vlastnila augustiniánská řeholní kanonie. Pivovary se v průběhu staletí nacházely na různých místech, v některých obdobích byly ve městě dokonce dva. Nynější pivovar vznikl počátkem 18. století přestavbou z původní rožmberské zbrojnice na panský schwarzenberský pivovar. V třeboňském pivovaru se vaří 8mi, 10ti, 12ti a

16 ti stupňové pivo Regent a několik dalších, které můžete ochutnat v pivovarské pivnici. Pivovar je také možné navštívit, ale je třeba se předem objednat na tel. 384 721 913.

TŘEBOŇSKÉ BRÁNY

Do centra Třeboně se dostanete pouze branami, jsou celkem 4. Brány jsou pojmenovány podle názvů měst, ke kterým směřují. Na západ je to Budějovická (pod kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí), na východ Jindřichohradecká (dolní část náměstí), jižním směrem jsou to brány Svinenská a Novohradská (u pivovaru Regent).

STÁLÁ EXPOZICE TŘEBOŇSKO- KRAJINA A LIDÉ

Stálá expozice Vám zajímavou formou představí historii lázeňství a rybníkářství, faunu a flóru Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Historické figuríny jsou doplněny audiovizuální technikou.Expozice se nachází v areálu zámku - vchod z parku. Tel.: 384 724 912.

RYBNÍKÁŘSTVÍ

Rybníkářské řemeslo v polovině 14 století náleželo mezi výnosné a tudíž vážené druhy lidské práce kolonizační, neboť odvodňovalo celé oblasti dosud neproduktivní půdy, rozmnožovalo řádné louky, vysušovalo mokřady na úrodná pole, připravujíce tak místa pro nová sídla vesnic a měst (Českých Budějovic, Pardubic, Vodňan a sta vesnic) Rožmberkové byli mezi prvními panskými rody, kteří zavedli organizaci zbožní výroby. Jedním z hlavních zdrojů bylo pro ně rybníkářství ztělesněné rybníkáři mezi kterými jsou nejvýznamnější osobnosti Štěpánka Netolického, Mikuláše Rutarda a Jakuba Krčína.

Pro nominaci Třeboňského rybářského dědictví na Seznam světového dědictví UNESCO jsou z celé rybniční soustavy vybrány její nejvýznamnější a stavebně nejobdivuhodnější díla, která mají tuto část historie stavitelského umění lidstva reprezentovat.

 

Státní oblastní archiv

U zrodu slavné tradice jihočeského archivnictví stál rožmberský archiv uspořádaný a sepsaný koncem 16. století historikem a archivářem Václavem Březanem. V roce 1602 byl tento unikátní archivní celek převezen spolu s knihovnou z Českého Krumlova do Třeboně, kde tvoří historické jádro dnešního archivu.
Významnou etapou pro archiv se stalo období po r. 1660, kdy třeboňské panství a později i další jihočeská dominia získali Schwarzenbergové. Ti dali zdejšímu archivnictví nový impuls a řád. Na všech schwarzenberských panstvích vznikaly vrchnostenské archivy, avšak z hlediska archivní práce hrála dominantní roli zejména Třeboň, Český Krumlov a Orlík nad Vltavou. Především zdejší úředníci se valnou měrou zasloužili o zdárný průběh archivní reformy, která se uskutečnila na přelomu 18. a 19. století na všech schwarzenberských panstvích. I když jejím účelem bylo zpřístupnění archiválií zejména pro správní potřeby, základní uspořádání archivů otevřelo nové možnosti i pro jejich vědecké využití.

Zásluhou Františka Palackého se pak zvláště třeboňský archiv představil tehdejší učené společnosti v celé své slávě a bohatství, i když již před ním zajížděl do Třeboně v 60. letech 17. století jezuita Bohuslav Balbín. Teprve návštěvy a studium Františka Palackého však ukázaly, co všechno třeboňský archiv ukrývá. V roce 1868, když bilancoval svou celoživotní historickou práci, ocenil F. Palacký jeho význam slovy: "Třeboň je pro mne posvátnou Mekkou a tou bohdá dlouho zůstane i pro příští generace českých dějepisců". A skutečně v následném čase do Třeboně zavítala celá plejáda vědců a badatelů. Již první návštěvy Palackého se staly mocným impulsem i pro schwarzenberské archiváře, kteří se začali ve větší míře věnovat i práci vědecké.

Tel.: 384 721 128